Karoserie resp. lak automobilu, jeden z nejdůležitějších aspektů, kvůli kterému si vybíráme vůz. Jestliže se jedná o vůz nový, záleží nám na barvě a celkovém vzhledu. Vybíráme si nejlépe co nejkvalitnější lak za přiměřenou cenu. Pak je důležité, aby nám vzhled právě díky laku, vydržel co nejlepší a pokud možno co nejdéle. Pakliže si vybíráme vůz zánovní, pak zajisté dáme spíše přednost vozu, který má zachovalý lak a vypadá lépe, před zašlým i kdyby měl třeba najeto méně kilometrů. Lak je tedy jakýmsi reprezentantem vozu, tedy kabátem a jak známo, šaty dělají člověka. Lak tedy i udržuje či sráží hodnotu vozidla. Proto se většina řidičů stará o lak svého auta. Jak tedy vypadá neošetřený povrch automobilu zblízka? To nám ukáže speciální přístroj (Nanoindentace microskop magnetických částic), který se nachází na Technické univerzitě v Liberci:

Logicky jde tedy o to, abychom lak, který pod mikroskopem vypadá jako nějaké pohoří, dokázali hrubě řečeno přetřít nějakou vrstvou, která by byla průhledná, dostatečně lesklá, aby dala vyniknout laku pod ní, ale hlavně aby vydržela, aby na ní či v ní neulpívala špína, aby se dovnitř nedostala voda, která by v zimě způsobila trhliny v laku, a skvělé by bylo, aby když na ní narazí letící předmět, aby se od ní odrazil a nezpůsobil škrábanec na laku karoserie. Tak definici bychom měli, ale jak se o lak našeho miláčka postarat co nejlépe, když nabídek je všude přehršel od levných až po nesmyslně drahé? Odpověď nám dá vědecké zkoumání, kde se pracuje s reálnými měřenými hodnotami a skutečností, před lákavými sliby reklamních sloganů.
V měsíci září 2014 nechali novináři nejznámějšího motoristického magazínu v Čechách, pořadu Autosalon provést na Katedře Materiálu Technické univerzity v Liberci, nezávislou zkoušku autokosmetiky. Byly vybrány dva zástupci typů autokosmetiky, a to:

• Vosky
• Nanotechnologie

Od každého zástupce byl namátkou vybrán zástupce nejlevnějšího provedení, standardního provedení a luxusního provedení. Celkově tedy 6 značek autokosmetiky. Jeden, tedy sedmý vzorek nebyl nijak ošetřen a byl předmětem zkoumání kvůli porovnání s ostatními prostředky – jeho zkratka je 0P. Prostředkům autokosmetiky byly přiděleny zkratky:

Nejlevnější vosk – zkratka NV (nástřikový vosk určený pro myčky)
Standardní vosk – zkratka LV (středně drahý vosk se složkou Karnaubského vosku)
Luxusní vosk – zkratka KV (dražší provedení - karnaubský vosk)
Nejlevnější nano - zkratka LNS (nano vosk ve spreji)
Standardní nano - zkratka PN (středně drahá nano politura)
Luxusní nano - zkratka PNT (můžeme prozradit Pikatec Nano Technology)

Technická univerzita provedla následující testy na vlastnosti kosmetiky a bylo určeno pořadí důležitosti těchto vlastností:

1. Tvrdost – vlastnost kosmetického produktu, kterým chrání lak karoserie proti poškození (poškrábání např. odlétávající částice nečistot, prachu, písku apod.)
2. Oděruschopnost – vlastnost určuje, jak dlouho prostředek vydrží na karoserii
3. Drsnost – vlastnost určuje schopnost zachycení nečistot ve struktuře ochrany laku (hladkost povrchu, čím hladší povrch, tím menší schopnost zachycení nečistot)
4. Odpudivost – vlastnost určující odpudivost kapalin z povrchu

Začněme tedy odzadu v pořadí důležitosti:

Odpudivost

Na zkušební vzorek se pipetou kápne kapka kapaliny a na speciálním přístroji se tato kapka přenese do speciálního software, který změří úhel odpudivosti (kontaktní úhel) ve stupních. Na následujících obrázcích je krásně vidět kapka vody na jednotlivých površích. Čím větší je úhel, tím větší je odpudivost. Na každém vzorku bylo provedeno 5 měření a celkový výsledek je jejich průměrem. Na následujících obrázcích je výběr záznamu z těchto měření:

Z grafu vyplývá, že největší kontaktní úhel má KV s průměrnou hodnotou 92,5°, poté následuje nano produkt PNT (Pikatec) s průměrnou hodnotou 91,4°, LV s průměrnou hodnotou 84,2°, LNS – 83,2°, PN-81,1°. Nejhůře dopadl NV (nástřikový vosk s průměrnou hodnotou 71,9°. Pro zajímavost, neošetřený povrch měl naměřenu průměrný kontaktní úhel 48,5°.

Drsnost

Nebo chcete-li jemnost. Zkouška se provádí na mikroskopu elektronických částic s obrovskou rozlišovací schopností. Na povrchu jednotlivých vzorků je vidět, jak jemnou strukturu mají a jakou mají schopnost zacelit nerovnosti a díry v povrchu. Díky tomu do těchto nerovností nemůže vniknout částice nečistot či vody, aby například v mrazech mohla lak poškodit. Následující obrázky vypovídají o schopnostech jednotlivých produktů autokosmetiky:

Z grafu a z obrázků na první pohled vyplývá, že absolutně nejlepší jemnost povrchu má nano politura PNT (Pikatec) s hodnotou 12,64 – zde je vidět, že povrch je zcela uzavřen a že není možno, aby do něho vnikla nečistota či jiná nežádoucí kapalina. Následuje KV s hodnotou 16,23 – o 28% horší, dále pak LV s hodnotou 19,97, pokračuje PN s hodnotou 25,84, 5. místo obsadil LNS – 33,66 a zcela poslední NV s hodnotou 50,54, což je o 300% horší, než u PNT (Pikatec). Zde je názorně vidět, že neošetřený povrch 0P je velmi podobný nástřikovému povrchu NV.

Oděruschopnost

Oděruschopnost (Tribologie) je zkouška, kdy kulička tlačená určitou silou na daný povrch, objíždí stále dokola stejnou trasu a měří se, jak ošetřený povrch dlouho, je schopen odolávat tomuto tření. Jinými slovy, pakliže v provozu na lak, na kterém je nanesena kosmetická vrstva příslušného prostředku, působí neustálé odírání v podobě letících částic prachu, písku, hmyzu apod., jak tato kosmetická vrstva je dlouho schopna lak chránit, než se sama vnějšími vlivy vydře. Následující obrázky zobrazují grafický průběh zkoušky Tribologie, kdy na ose x je čas zkoušky v sekundách a hodnota na ose y vyjadřuje odolnost. Čím více je osa y rozkmitaná, tím je přítomnost ochranné vrstvy menší. Neošetřený povrch měřit nelze, poněvadž se zde neměří žádná odolnost politury, ale vlastní tvrdost laku, která pochopitelně tvrdá je. Následující srovnání ukazuje oděruschopnost jednotlivých kosmetických produktů:

U vosků je patrné, že mnoho nevydrží. NV v zásadě již od začátku není přítomen a neplní svou funkci. Jak již ukázal mikroskop, vosku se zde nedostává, a tudíž se zde jedná víceméně o zkoušku tvrdosti laku. LV je na tom lépe, drží zhruba 400 sekund a poté rapidně ztratí své vlastnosti. Vosk KV relativně drží asi 700 sekund, pak se jeho vlastnosti cca dvojnásobně zhorší – to vydrží do 2.000 sekund zkoušky a poté zcela ztratí své vlastnosti a není již přítomen. Přístroj automaticky nastavuje osu y dle hodnot, tak při porovnávání je třeba sledovat hodnoty na ose y (např. výkmity na ose y u LV jsou ve skutečnosti poloviční, než u KV, ale zase za poloviční dobu, než u KV se ztratil z povrchu).

Z tohoto důvodu a pro přehlednost jsme převedli hodnoty jednotlivých vybraných materiálů do jednoho grafu a to tak, že jsme vzájemně porovnali oděruschopnost laku (neošetřený povrch), KV (Karnaubský vosk) a PNT (Pikatec nano).

Z uvedeného grafu vyplývá, že nejlepších výsledků dosáhla politura PNT Pikatec Armour, za ní se ztrátou 33,33% byl produkt LNS, dále pak PN. Vosky dopadly v této disciplíně znatelně hůře – nejlepší z vosků byl LV o 212% horší oproti PNT, další LV o 300% horší a NV byl neměřitelný z důvodů velmi nízké přítomnosti.

Tvrdost

Profilový test je zkouška, kdy jehla přístroje, určitou silou přejede po ošetřeném povrchu (provede škrábanec) a pod mikroskopem se hodnotí, jak se vůči ošetřovanému povrchu zachovala ochranná vrstva. Čím méně se ochranná vrstva zdeformuje, tím je tvrdší.

Ze zkoušky a prostorových obrázků měřících přístrojů vyplývá, že měkčí materiály, jsou vytlačovány jehlou mimo prostor styku (podobně, jako vytlačuje pneumatika koleje v blátě). Nejlépe hodnocený je produkt Pikatec, jehož jehla pouze mírně zatlačila polituru v místě styku (podobně, jako na laku 0P – u neošetřeného povrchu), ale povrch pod ochranou nebyl dotčen.
Výsledný graf porovnání jednotlivých produktů jasně ukazuje na vítěze zkoušky PNT (Pikatec nano), který je s hodnotou 59,16 o 159% tvrdší, než druhý v pořadí, konkurenční KV a dokonce o 4 060% tvrdší, než nástřikový vosk. Třetí a čtvrté místo obsadily nano produkty LNS a PN s hodnotami 17,72, resp. 6,36 a nakonec se umístily voskové produkty LV s hodnotou 2,92 a NV s hodnotou 1,42.

Závěr zkoušek jednotlivých ochranných produktů

Posledním grafem je celkové vyhodnocení produktů a jejich účinnost vůči sobě vyjádřená v %. T tohoto jasně vyplývá, že vítězem testu je nanokosmetika PNT. Druhé místo obsadil KV (karnaubský vosk), který dosáhl cca 60% účinnosti PNT, třetí byla nanokosmetika LNS (nejlevnější nano) s účinností 58% vůči PNT, čtvrté místo nanokosmetika PN (Standardní nano) s účinností cca 50% vůči vítězi, páté místo LV (Standardní vosk) s účinností necelých 48% vůči PNT a poslední NV (Nejlevnější nástřikový vosk) s účinností necelých 25% vůči vítězi zkoušek.

Test odolnosti proti kuchyňskému saponátu

Posledním zajímavým testem bylo otestování, jak reaguje běžný kuchyňský saponát s vítězem zástupce vosků KV a celkovým vítězem testů PNT (Pikatec nano). Byla provedena zkouška odpudivosti a bylo zjištěno, že saponát spolehlivě odstraňuje politury z karoserií. Následné obrázky ukazují jednotlivá měření:

Vzorek KVJ (Karnaubský vosk umytý jedenkrát kuchyňským saponátem)

Z výše zobrazených zkoušek vyplývá, že již po jednom umytí ztratil KV odpudivost z původní hodnoty 92,5° na hodnotu 83,6°, což je o 8,9°méně. Pakliže neošetřený povrch vykazuje hodnotu 48,5°, tak při stejném tempu cca po 4 umytích, by po ochranné vrstvě nezbyly žádné stopy.

Vzorek PNJ (Pikatec nano umytý jedenkrát kuchyňským saponátem)

Z výše zobrazených zkoušek vyplývá, že již po jednom umytí ztratil PNT odpudivost z původní hodnoty 91,4° na hodnotu 81,5°, což je o 9,9°méně. Pakliže neošetřený povrch vykazuje hodnotu 48,5°, tak při stejném tempu cca po 4 umytích, by po ochranné vrstvě nezbyly také žádné stopy.

Závěrem lze konstatovat, že po ošetření laku jakoukoliv ochranou – buď voskovou či nano politurou, není vhodné vůz průběžně umývat běžným saponátem na nádobí, poněvadž po několika umytích se tato ochrana smyje a již neplní svůj účel.
Naopak je vhodné používat prostředky určené k mytí vozidel doporučené jednotlivými výrobci kosmetiky.